Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


BARONESS - Baronka von Savannah


Tím, čím byl v 90. letech pro grunge Seattle, tím je dnes s mírnou nadsázkou Savannah pro stoner metal. BARONESS, KYLESA, BLACK TUSK, v blízké Atlantě pak MASTODON, ZOROASTER, ROYAL THUNDER...a to jsem určitě na někoho zapomněl. Proč tomu tak je by jistě vydalo na obsáhlou, sociologicko – kulturní studii, ale tuhle prácičku přenechám povolanějším a raději svou pozornost zaměřím pouze na jednu z nich. Když pominu MASTODON, kteří už se dávno vymkli kontrole a tvoří samostatnou kategorii, jsou BARONESS považováni za nejzajímavější kapelu téhle scény. Ne že by měli po hudební stránce až takový náskok před ostatními, ale jejich popularita podle mě spočívá v ideální vyváženosti všech součástí, které společně tvoří úspěšnou kapelu. Zajímavá hudební složka je samozřejmostí, ale to samo o sobě ještě nestačí. Jistě sami znáte spoustu výjimečných kapel, které se nikdy nevyhrabaly z undergroundu, přestože měly všechny předpoklady uspět. Ke kvalitní hudební složce je tedy nutné přidat i samotnou kapelu, která musí nejenom dobře vypadat na pódiu, ale taky na něm s přehledem zvládnout to, co předtím horko těžko splichtila ve studiu. Nezbytností jsou i solidní texty, které nesmí být stupidní a už vůbec ne nějakou agitkou na jakékoliv téma. No a v neposlední řadě je důležitá i grafická prezentace kapely. No moc se neušklíbejte a radši si vzpomeňte, jak jste dlouhé hodiny hypnotizovali obaly YES, GENESIS, BLACK SABBATH a co já vím na jakých obskurních partách jste to ujížděli. BARONESS patří k těm nemnoha kapelám, co mají v tomto směru od samého počátku naprosto jasno. Jejich pseudo secesní grafika a la Alfons Mucha kterou má na svědomí zpěvák a kytarista John Baizley, se stala charakteristickým poznávacím znamením a v současnosti hraje stejně důležitou roli, jako hudba samotná, protože co si budeme povídat, dojem jaký ve vás kapela zanechá není pouze hudební, ale-i vizuální. Tedy nevím jak vy, ale já si vynily od BARONESS kupuji HLAVNĚ kvůli těm parádním obalům.

 

egfwe


„Mít otevřenou mysl a čelit výzvám“

Cíl BARONESS byl od počátku jednoduchý: mít otevřenou mysl, čelit výzvám, zabránit opakování a dělat hudbu pro různorodé publikum. To se samozřejmě lehko řekne, ale mnohem hůř pak v praxi i naplňuje. Po více než deseti letech na scéně však můžeme s klidem konstatovat, že se to BARONESS povedlo. Historie jejich vzniku je vlastně úplně banální a tak si jen v rychlosti zopakujme základní fakta. Kapelu založila v roce 2003 ve městě Savannah skupina přátel, kteří spolu vyrostli v blízkém Lexingtonu stát Virginia, což je malé městečko v Blue Ridge Mountains. Kytaru a zpěv si vzal na starost John Baizley, druhou zabral Tim Loose, za bicí usedl Allen Blickle a basu obsadil Summer Welch. První dvě EP vyšly v letech 2004 a 2005 a najdete na nich hráčsky poměrně vyspělý, docela strukturovaný a solidně dynamický stoner metal, ovlivněný především MASTODON, což z nich činilo celkem zajímavou kapelu, která ale na druhou stranu nebyla ničím výjimečná. Následoval split „A Grey Sigh in a Flower Husk“ s místními matadory UNPERSONS, kteří měli k JESUS LIZARD vůbec nejblíž ze všech kapel na téhle planetě a pak následoval už jen permanentní růst. BARONESS si dobře uvědomovali, že pověst kapely nedělají studiové nahrávky, ale především živá vystoupení a tak pilně koncertovali (250 vystoupení za rok) jak v Americe, tak i v Evropě. Na konci roku 2006 začali pracovat na svém prvním řádném albu a také prvním pro RELAPSE RECORDS. „Red Album“ vznikalo ve studiu Jam Room v Columbii, společně s Phillipem Copem (KYLESA) v pozici producenta a s novým kytaristou Brianem Blicklem. Hned na úvod zní BARONESS, jako trochu psychedeličtější QUEENS OF THE STONE AGE s malou příměsí CORROSION OF CONFORMITY, ale jak deska pokračuje, už to s nimi tak jednoznačné není. Expandující sonické vize se zde střetávají s kolosálními kytarovými rify a poměrně čistý vokál dokáže být ve vypjatých pasážích i podstatně drsnější, vždy ovšem se slušnou porcí emocí a skutečných pocitů. sdegw Postupným vrstvením hudebních struktur a pečlivou prací s atmosférou trochu připomínají post rockové kapely typu ISIS, oproti kterým jsou ale o hodně víc rock and roll. Vaši pozornost upoutá výborně sehraná a precizně pracující rytmická sekce, jejíž pestrý a přesto dostatečně dravý projev je základním stavebním kamenem hudby BARONESS. Vítanou nadstavbou jsou pak obě kytary, které nejenom že se navzájem výborně doplňují, ale ani se příliš nesnaží daný žánr pouze ctít, ale mnohem častěji mají vůli jej překračovat a posluchače tak překvapovat netradičními postupy. Od BARONESS rozhodně nečekejte žádné laciné popěvky typu sloka/refrén/sloka, ale rozsáhlé a poměrně strukturované kompozice, plné nečekaných zvratů a skrytých překvapení. Nevyhýbají ani neokázalým melodiím, které velmi účinně pracují ve prospěch celku. Nahrávce přes její psychedelickou rozevlátost nechybí přímý tah na bránu a celkově bych řekl, že zní, jako o něco drsnější a zemitější AMPLIFIER, přičemž ti první jsou v daném oboru dělníky a ti druzí aristokraty. Časopis „Revolver“ vyhlásil „Red Album“ deskou roku a kariéra BARONESS začínala nabírat na obrátkách. Na konci roku přišla další změna na postu kytaristy, když Briana Blickleye nahradil Peter Adams ze stoner rockové VALKYRIE a kapela společně s KYLESA vyjela na evropské turné. V průběhu let 07/08 pak koncertovali snad s každým, kdo v tomto žánru něco znamená (CONVERGE, MINSK, COLISEUM, HIGH ON FIRE, YOUNG WIDOWS, BISON B.C., WITCHCRAFT, WEEDEATER, THE RED CHORD, GENGHIS THRON atd.)


„Modré období“

hnrtshBARONESS se rozhodli neztrácet čas a hned v lednu roku 2009 vyrazili na nové turné, které začalo v Holandsku a pokračovalo v Anglii. V dubnu navštívili spolu s ISIS Japonsko a poprvé vystoupili i v Austrálii na festivalu Soundwave Festival, společně s JANE'S ADDICTION, FAITH NO MORE a mnoha dalšími. V létě pak zahájili severoamerické turné se stoner rockovou ikonou CLUTCH, podzim byl pak ve znamení dalších US koncertů ve společnosti EARTHLESS, TORCHE, PIG DESTROYER, US CHRISTMAS, IRON AG a dalšími. To už se ale schylovalo k vydání druhé studiovky, k jejímuž nahrávání si přizvali Grammy oceněného zvukového inženýra a současně i producenta Johna Congletona (EXPLOSIONS IN THE SKY, THE POLYPHONIC SPREE, THE ROOTS, BUDDY MILES, BLACK MOUNTAIN atd.). Album „Blue Record“ vyšlo v říjnu 2009 a hudební magazín „Decibel“ ho rovnou vyhlásil deskou roku. Nahrávka rozvíjí témata stanovená již na předchozím albu, tzn. strukturované a přesto výrazně melodické písničky, kombinující sludge metal, stoner rock, post rock, prog rock, hard rock, psychedelii i metal core. Jednotlivé kompozice mají poměrně členitou strukturu, přesto nepůsobí nijak přeplácaně a mají vždy důrazný tah na bránu. Dominuje zvuk obou kytar, které střídají burácející rify s jemnějšími vyhrávkami a zajímavými sóly. I přes pestrá aranžmá a časté dynamické změny na mě BARONESS působí velmi kompaktním dojmem a trochu mi svým způsobem práce připomínají MASTODON, i když žánrově jsou každý přece jen trochu jinde. Skladby na sebe plynule navazují, takže vzniká dojem jednoho velkého celku, který je ovšem složen z jednotlivých, umělecky zcela suverénních částí. Nejpřekvapivější byl pak pro mě vliv hard core legendy FUGAZI, který se nejzřetelněji projevil ve skladbě „A Horse Called Golgotha“. BARONESS jsou kapelou protikladů. Ve své hudbě sice čerpají z minulosti, ale zároveň posouvají aktuální metalové hranice zase o kousek dál. Pohybují se napříč žánry zcela svobodně a bez zábran, jakoby to pro ně byla ta nejpřirozenější věc na světě. U příležitosti vydání „Blue Record“ odehráli BARONESS „tajný“ koncert „MySpace Music Secret Show“, který proběhl v Ashville, NC 16. října 2009 a na kterém jako speciální host vystoupili COLISEUM. Vstup byl zdarma a fanoušci se o akci mohli dozvědět prostřednictvím MySpace. V tom samém roce si zahráli také na prestižním holandském festivalu Roadburn a záznam tohoto vystoupení najdete na bonusovém disku speciální CD edice „Blue Record“. Už jen samotný výčet kapel s nimiž BARONESS v tomto roce hráli či jeli společná turné svědčí o tom, že se kapela tlačí do první ligy. Avizovalo to čtyř týdenní americké turné s MASTODON, BETWEEN THE BURIED AND ME a VALIENT THOR a v následujícím roce s definitivní platností potvrdilo turné s DEFTONES a také třináct komplet vyprodaných australských zastávek s METALLICA. Skupina se také zúčastnila řady festivalů, včetně Coachella (USA), Oya (Norsko), Bonnaroo (USA) a Soundwave (AUS).

zgfk


John Baizley se činil i mimo rámec kapely (i když ne zas až tak doslova) a uspořádal svou první samostatnou výstavu. Stalo se tak na podzim 2009 v Metropolis Gallery v Lancasteru a výstava byla pochopitelně zároveň i prodejní. Byly tam k vidění nejenom všechny obaly BARONESS, ale i ostatních kapel pro které Baizley v minulosti pracoval, jako třeba PIG DESTROYER a nebo TORCHE, stejně jako originální plakáty propagující turné, které už jinak byly v té době dávno beznadějně vyprodané. Jak jistě mnozí z vás víte, jeho služeb později využili např. BLACK TUSK, COLISEUM, DEADBIRD, KVELERTAK, KYLESA, SKELETONWITCH a mnozí další.


„Vydali jsme pár desek a jezdíme na turné. Už si vlastně ani nevzpomínám na dobu v mém životě, kdy jsem na turné nebyl.“ (John Baizley)
V roce 2011 si kapela poprvé po deseti letech vzala rok volno, aby se mohla v klidu soustředit na přípravu třetí řadové desky, která se měla stát jejich nejambicióznějším dílem. „Napsali jsme kolem třiceti písní a vybrali osmnáct“, říká Baizley. „Nechtěli jsme posluchače zavalit hudbou a předhodit jim jeden disk se stopáží přes osmdesát minut, takže jsme to rozdělili na dva „menší“ celky, které by fungovaly samostatně, ale současně tvořili jeden kompaktní celek.“ Po roce příprav tedy nastoupili s novým materiálem do studia Water Music Studios v Hoboken, opět s producentem Johnem Congletonem v patách, ale už bez basáka Summera Welche, kterého na turné nahradil Matt Maggioni ze spřátelených UNPERSONS. „Během natáčení „Blue Record“ se mezi námi a Johnem vyvinul velmi přátelský vztah a i potom jsme byli pořád v kontaktu“, komentuje to Baizley. „Opravdu se mi líbí zvuk, jaký dokáže ve studiu vytvořit a myslím, že je fakt skvělý zvukový inženýr a producent. Umí vykouzlit opravdu jedinečný zvuk, takový, který výborně funguje právě s BARONESS, což nám samozřejmě pomáhá odlišit se od ostatních, žánrově podobně orientovaných kapel.“ Aktuální album „Yellow & Green“ (recenze Spark 8/12) vyšlo 17. července jako deluxe 2CD a nebo 2LP, samozřejmě opět s typickým obalem od Johna Baizleyho a jen za první týden se ho prodalo 12 660 kopií, což je zároveň i historický rekord jejich labelu RELAPSE RECORDS. Podobně jako třeba MASTODON a nebo TORCHE ubrali trochu na agresi a soustředili se víc na samotnou strukturu písní, na jejich náladu, dynamiku a ještě víc zdůraznili melodie.

z

„Záměrem bylo, aby každá píseň mohla existovat samostatně. V minulosti se nám často stávalo, že jsme v jedné skladbě smíchali spoustu různých myšlenek a nápadů, takže jsme se tentokrát chtěli víc koncentrovat jen na jednu základní myšlenku a s ní pak dál pracovat. Soustředili jsme se tentokrát víc na samotné psaní písní, než na hráčskou techniku. V posledních letech jsem byl opravdu fascinován skladateli, kteří si po celou dobu dokázali držet svůj charakteristický rukopis, aniž by se přitom opakovali. Chtěl jsem tentokrát napsat několik písní, které by sice byly posluchačsky přístupnější, ale přitom v nich pořád byli cítit BARONESS a i díky tomu máme dnes mnohem širší paletu písní, z nichž některé jsou pro nás zcela nové. Je to samozřejmě jisté riziko, zvláště když jste tak úzce propojeni se stávající scénou jako my, ale plnit něčí očekávání, to prostě není to, na čem by nám záleželo. Naopak jsem velmi příjemně překvapen, co všechno jsme ve studiu dokázali. Připouštím, že možná i díky tomu má nové album méně agresivní hrany, ale to neznamená, že se k původnímu dravějšímu pojetí v budoucnu nevrátíme, prostě jen teď uvažujeme jiným způsobem. S věkem přicházejí zkušennosti a tam, kde jsi dřív viděl jen jednu cestu, teď náhle vidíš hned několik dalších. Ten hněv je tu stále, jen se s ním vypořádáváme jiným způsobem. Podle mě jsme teď mnohem autentičtější než dřív“. Podstatnou složkou jejich hudby jsou samozřejmě i texty, o který Baizley říká: „Texty odrážejí jen to, co se odehrává v mé mysli. Vždy jen to jen hrstka poznámek a záleží jen na mě, jak to dám dohromady. Myslím že je to celkem typická věc. Je to deset let co jsme založili tuhle kapelu a během té doby jsme zažili dobré i špatné časy, zkrátka jako v každém jiném životě. Tak jsem se pokusil prostřednictvím textů tuto naši životní etapu zachytit. Píšu o osobních věcech a tak nějak doufám, že to bude zajímat i někoho dalšího. Chtěl bych posluchačům předložit v podstatě univerzální věci, pouze pod trochu jiným úhlem a snad i poutavějším a zajímavějším způsobem. Myslím že takhle nějak to dělají skoro všichni. Hudební texty jsou prostě jen dalším způsobem komunikace, stejně jako hudba“.

rezaeNa podporu nového alba vyrazili BARONESS na americké turné trvající tři a půl týdne společně se švédskou metalovou ikonou MESHUGGAH a polskými DECAPITATED, aby se pak na léto přesunuli do Evropy, kde se objevili např. na festivalu v Roskilde a nebo Oya. 3. srpna jsme je pak měli příležitost vidět opět po pěti letech na živo i u nás, konkrétně v pražské „sedmičce“. Necelých čtrnáct dní nato ale zmrazila hudební svět zpráva, že BARONESS měli v Anglii vážnou dopravní nehodu. Jejich autobus se zřítil z přibližně deset metrů vysokého mostu, přičemž uvnitř bylo v té době devět lidí, včetně kompletní kapely. John Baizley to odnesl zlomeninou levé ruky a nohy, bubeník Allen Blickle a basák Matt Maggioni měli oba zlomené obratle a všichni tři byli hospitalizovaní v nemocnici. Druhý kytarista Pete Adams měl kliku, vyvázl jen s oděrkami a byl zakrátko ze špitálu propuštěn. Ostatní členové týmu byli již také propuštěni do domácího léčení, pouze řidič autobusu zůstává dál v kritickém stavu. Aktuální zpráva říká, že i John Baizley byl z nemocnice 27. srpna propuštěn, nicméně všechna plánovaná vystoupení BARONESS jsou až do odvolání pochopitelně zrušena.

tzi

 

„Doufám že za několik let, až si pustíš naše staré desky, tak budeš moct říct: Hele, tahle kapela na sobě opravdu pracovala a vyvíjela se. Moc bych si přál, aby to bylo z těch desek poznat. Je to pro nás výzva, ale současně i riziko. Jenže já nechci zůstat stejný a opakovat pořád dokola ověřené věci co fungují. Raději půjdu do rizika i za cenu chyb“.

Diskografie:

First 2004
Second 2005
Red Album 2007
Blue Record 2009
Yellow & Green 2012

 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky