Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


MAX CAVALERA "Metalový Bob Marley"


Asi by se nenašel rockový fanoušek, kterému by nic neříkalo jméno MAX CAVALERA. Vzrůstem nevelký, ale hudebním talentem obří titán nadlidské síly. Od druhé poloviny 80. let byl základním stavebním kamenem metalového monstra SEPULTURA a o dekádu později pak nezpochybnitelným náčelníkem a kmenovým šamanem souručenství SOULFLY. Jejich hudba je desku od desky ještě otevřenější, hudebně svobodnější a upřímnější, než ta předchozí. Stejně jako samotný MAX.

V malém městečku Belo Horizonte v jihovýchodní Brazílii se v 80. letech dal dohromady kvartet mladíků, který se postupem času díky své neutuchající píli a prokazatelnému hudebnímu talentu vypracoval až na samotný vrchol metalové pyramidy. Po dřevních dobách black metalového běsnění se v 90. letech stal vlajkovou lodí celého metalového konvoje. Hráli před našlapanými stadióny po celém světě plných nadšených fanoušků a jejich desky se skvěle prodávaly. Přelomová alba "Chaos A.D." a především pak "Roots" byla navíc v rámci žánru velmi progresivní a stanovila svým nadžánrovým pojetím zcela nové standardy moderního metalu pro celou příští dekádu. Dal bych krk na to, že za tímto uměleckým vzepětím stál především právě Max, protože se jeho hudební zájem už tehdy zcela prokazatelně neomezoval pouze na různé modifikace heavy metalu, ale směřoval do neobvyklých oblastí, jako např. hard core, punk, industriál a nebo dokonce lidová hudba. Dnes už to samozřejmě není nic neobvyklého, ale tehdy něco takového znělo velmi neotřele a svěže. Názorným příkladem budiž jeho společný projekt s kytaristou a zpěvákem britských FUDGE TUNNEL Alexem Newportem, nazvaný NAILBOMB, který podle mého názoru předběhl hudební trendy v tvrdé muzice minimálně o 5 let. Deska "Point Blank" z roku 1994 je esencí těch nejtvrdších sepulturovských riffů, brutálního industriálního hluku, hardcoreové intenzity a pekelného tempa. Kromě zmiňovaného dua se projektu zúčastnili též Andreas Kisser a Igor Cavalera (SEPULTURA) a také Dino Cazares (FEAR FACTORY). Velmi nadstandardní záležitost a my můžeme jen litovat, že neměla žádné další pokračování (kromě živého alba "Proud to Commit Commercial Suicide", které už ale bohužel nemělo takovou sílu). Zdálo se, že rozjetou mašinu s názvem SEPULTURA nemůže už nic a nikdo zastavit, ale jak praví jedno moudré české přísloví: "Kam čert nemůže, nastrčí ženskou".

 

Jak uzmout vítězství z chřtánu porážky

Celé to pravděpodobně odstartovala osobní tragédie, která v roce 1996 postihla Maxovu rodinu. Jeho adoptivní syn Dana Wells tragicky zahynul a tato neblahá zpráva zastihla Maxe v anglickém Donningtonu na festivalu "Monsters Of Rock". Ihned odletěl do New Yorku a kapela tehdy odehrála svůj set poprvé pouze ve třech. Pouze měsíc po této události přišli ostatní členové kapely za Maxem s tím, že by chtěli změnit manažera kapely (kterým až do té doby byla jeho manželka Gloria), která podle nich neplnila na sto procent svou funkci. Max to celé vzal jako zradu, postavil se za svoji ženu a kapelu opustil. Bylo to 16. prosince 1996. Zbytek turné musel být zrušen a budoucnost a samotná existence SEPULTURA byla ohrožena. Kapela se z této rány podle mě dodnes nevzpamatovala a je stále pouhým stínem bývalého metalového impéria. Max se po svém odchodu pustil s plnou vervou do nového projektu s názvem SOULFLY. "Název kapely je spojen se smrtí mého syna Dana. SOULFLY je moment, kdy duše opouští tělo a odchází někam do nebe". Do dnešních dnů má tato jeho "nová" formace na kontě 4 plnohodnotná alba, která pokračují v trendu stanoveném na sepulturovském "Roots". "Nikdy jsem nechtěl, aby SOULFLY byli něco jako METALLICA, 4 chlápci, co hrají pořád dokola ty samé písně. Na každém našem albu se měnilo složení a zřejmě to tak bude pokračovat i nadále". To je trochu riskantní přístup, ale Maxovi to zatím vychází. Vždy si k sobě dokázal najít vhodné muzikanty, jejichž hudební cítění mu bylo velmi blízké. "Snažím se rozbíjet ty nudné a zaběhané rockové koncepty. Kdo sakra potřebuje k nahrávání desek nějaká pravidla? Nejlepší je dělat věci bez pravidel. Když hudba vychází z tvého srdce, pak je všechno OK". Jistě nebude na závěr bez zajímavosti podívat se na všechna studiová alba Maxovýma očima a poslechnout si jeho zasvěcený komentář.

 

 

SEPULTURA


"Bestial Devastation" (split s OVERDOSE)

COGUMELO PRODUCOES 1985

Byl to náš úplný začátek a nejdůležitější na něm bylo to, že si nás všimli lidé od nahrávací společnosti. Je ovšem zajímavé, že se jim nelíbila naše muzika, ale především náš přístup, to jak jsme vypadali a především fakt, že jsme do hraní dávali celou svou duši i tělo. Byli jsme něco jako směsice divokého punku a metalu. Vlastně jsme se na tomto albu naučili, jak hrát a pak si pospíšili s tím, abychom se co nejrychleji vylepšili. Následovaly hodiny a hodiny zkoušení. Celkově bych řekl, že to album je ok, alespoň bereme-li v úvahu, že jsme opravdu právě začali.

 

"Morbid Visions"
COGUMELO PRODUCOES 1986

Po první desce si nahrávací firma přála, abychom vyprodukovali další nahrávku. Tahle deska má opravdu dobrý příběh: i když jsme se už pomalu učili hrát, já jsem přesto doposud absolutně nic nevěděl o ladění a hlavně jsem to neuměl. A tak je celá deska nenaladěná! Uvědomuji si, že i jiné kapely mohou někdy mít podobný problém, ale u nás to byla spíše náhoda řekl bych. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to asi důvod, proč toto album bylo tak oblíbené u fanoušků death-metalu . Já si přitom opravdu myslím, že je to hrozná deska, je prostě bez tónů, to je strašné!

 

"Schizophrenia"
COGUMELO PRODUCOES 1987

Je to první profesionální album. Konečně ladí a opravdu jsme na ní jaksi "dospěli" či vyspěli. Taky jsme už začali vypadat jako doopravdová kapela, ne jako amatéři. Začali jsme poprvé soutěžit s jinými kapelami o přízeň na mezinárodním poli. Jel jsme do New Yorku, abych desku předal lidem z různých firem a udělal malou propagaci. Dostali jsme pro nás důležitý kontrakt.

 

"Beneath The Remains"
ROADRUNNER REC. 1989

Byl to znovu další krok vpřed. Začali jsme pracovat s americkým producentem Scottem Burnsem, který nám pomohl najít ten pravý zvuk Také je důležité, že naše texty se pomalu měnily ve více politické, než ty dřívější "ďáblovské" motivy. Rozhodl jsem se, že začnu psát něco jiného, cítil jsem potřebu vyjádřit pocity člověka, který žije v Brazílii a zažívá válku, chudobu, korupci…

 

"Arise"
ROADRUNNER REC. 1991

Je to opravdu dobrá deska. O tom i svědčí to, že si našla cestu do celého světa. Jeli jsme jedno z našich největších turné. Poprvé jsme měli opravdového managera - Glorii, která se k nám přidala a začala vše zařizovat. Také jsme podepsali další dobrou smlouvu. Gloria nám také jako první tehdy řekla, že nejsme death-metalová kapela, což jsme si doposud mysleli. Byla to jedna z rozhodujících myšlenek. Tehdy jsme tomu tak moc nevěřila, ale Gloria nám dávala kuráž a zdůrazňovala, že máme na víc, než jen death metal. Zrodila se velká vize a Sepultura zkrátka opět výrazně vyspěla.

 

"Chaos A.D."
ROADRUNNER REC. 1993

Nazval bych toto album prvním opravdovým albem Sepultury. Vyjadřuje vše, co jsme chtěli říci dříve, ale způsobem, který považuji za rozhodující. Jsou na něm nahrávky, jaké lidé předtím nikdy nemohli slyšet; využívá muziky brazilských kmenů, akustické skladby, nahrávání na zámku. Myslím, že to bylo velmi originální album, kterým jsme ztratili několik fanoušků, kteří byli zklamáni novým stylem, méně death-metalovým, ale získali tisíce nových.

 

"Roots"
ROADRUNNER REC. 1996

Deska velice plynně navazuje na filozofii předchozího Chaos A.D. Sleduje stejnou myšlenku, ale ještě jí prohlubuje. Koncept alba Roots byl mimo jiné i v návratu ke svým vlastním kořenům, ke kořenům naší země, lidí z Brazílie. Dostali jsme možnost nahrávat s domorodým kmenem a to udělalo opravdový dojem. Deska mohla být šokem pro některé metalové fanoušky, zároveň ale byla velice nová a jiná, čímž si získala hodně fanoušků. Někdo tehdy napsal, že album je buď nejlepší experimentální deskou té doby nebo nejhorší jazzovou deskou, jaká kdy existovala. Já osobně jsem z ní měl obrovskou radost a nahrávání mě moc bavilo. Na všech deskách Sepultury vždy vidíš jasný vývoj, každá deska je jiná a Roots bylo vyvrcholením této filozofie. Já sám jsme velice podporoval vždy vývoj a rozvoj, i když je někdy těžké přesvědčit každého člena kapely. Proto jsme se také rozešli, protože se stávalo stále těžším vysvětlovat, že nechci dělat album, které je stejné jako to předchozí.

 

SOULFLY

 


"Soulfly"
ROADRUNNER REC. 1998

Myslím, že to byla jedna z nejtěžších desek. Bylo náročné navázat na Sepulturu a Roots a zároveň se sžít s novým prostředím, podmínkami. Proto to bylo pro mě album s největší výzvou; jsou tam některé skladby, které už myslím nikdy nebudu schopen nahrát znovu stejným způsobem. Vše se mi zároveň zdá více pozitivní, včetně jména Soulfly, i když vzniklo z bolestivého zážitku - smrt blízkého člověka a rozchod se Sepulturou. Ale jaksi cítím tu negativní zkušenost najednou pozitivně.

 

"Primitive"
ROADRUNNER REC. 2000

Je to druhé album Soulfly a já ho opravdu mám moc rád. Je to něco jako kolekce, sbírka; i když je to stále Soulfly, na desce se podílelo tak moc lidí… Byla to velmi radikální deska, míchali jsme dohromady různé styly a přístupy různých lidí, což se tak často nevidí. Myslím, že fanoušci tohle album lépe chápou postupem času, než když právě vyšlo. U mnohým způsobilo šok a až později se jim zalíbilo.

 

"Soulfly 3"
ROADRUNNER REC. 2002
První deska, kterou jsem si sám produkoval. Hodně jsem se toho naučil a později použil při následující desce. Bylo to znovu něco odlišného a pro mnohé nového. Dnes tu desku považuji za dobrou a mám ji rád, protože mi ukázala cestu, kam by Soulfly mělo jít.

 

"Prophecy"
ROADRUNNER REC. 2004

Vychází ze Soulfly 3 a poprvé jsem mohl použít své vlastní zkušenosti s produkováním nabité při práci na Soulfly 3. Má opět více atributů a není celá stejná. Najdeš na něm dlouhé, epické skladby, ale i krátké zcela odlišné vstupy. Je to perfektní mix síly a melodie, něčeho, co jsem dlouho hledal. Je tam také i pro mě zcela nový zážitek se srbskou hudbou, je to něco úplně jiného než jsem dříve znal. Album končí cikánskou muzikou hranou pravými cikány.


Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky