Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


STONESOUR "Explozivní koktejl"


O této formaci se začalo už před časem mluvit, jako o vedlejším projektu zpěváka SLIPKNOT Corey Taylora, ovšem skutečnost je poněkud jiná. Jde o legitimní kapelu, která má svůj logický vývoj i umělecké směřování a v jejichž řadách se tento dnes tento tak mediálně preferovaný zpěvák ocitnul pouze jakýmsi zvláštním řízením osudu. STONESOUR každopádně nejsou žádným klonem SLIPKNOT a rozhodně se jím ani nesnaží být. Jdou si svojí vlastní cestou a asi jen čas ukáže, zda dokáží být stejně úspěšní, jako jejich slavnější kolegové.

Kapela byla založena v roce 1992 zpěvákem Coreyem Taylorem a bubeníkem Joelem Ekmanem. Zanedlouho se k nim přidal baskytarista a dávný Taylorův přítel Shawn Economaki a toto trio začalo bez předem určeného stylového zaměření skládat své vlastní písně. Jediné, co tehdy doopravdy věděli bylo, že chtějí psát a hrát původní a co možná nejkvalitnější skladby, postavené na klasických hard rockových riffech. Začali ihned vystupovat po místních klubech a v kapele se během této doby vystřídala celá spousta různých kytaristů. Často se stalo, že vzali do party někoho jen na jednu show. Obrat nastal v roce 1995, kdy se objevil kytarista Jim Root (který se později také stal členem SLIPKNOT) a všichni okamžitě věděli, že našli toho pravého. Jeho příchod do kapely se stal skutečně určujícím momentem pro STONESOUR, coby hudební jednotku. Celých pět let pak dělali hudbu z čiré vášně a neměli potřebu se nějak žánrově definovat a nebo vyhraňovat. Základem všeho byl řízný hard rock ze staré školy, plný melodií a mladistvého elánu a to jim bohatě stačilo. V roce 1997 však nastala v řadách kapely krize a zdálo se, že umělecky vyhasli, vyhořeli a že už nemají kam dál společně jít. Corey Taylor to zabalil jako první a přidal se ke SLIPKNOT, Jim Root ho následoval o rok později. Ze Shawna se stal jevištní manažer SLIPKNOT a Joel založil rodinu a bubny šoupnul do sklepa. Vyřízeno, tečka. Vypadalo to, že STONESOUR jsou už definitivně uzavřenou kapitolou a že zůstanou jen pouhým nenaplněným snem. V roce 2000 se však příležitostný kytarista STONESOUR a Taylorův přítel ze starých časů - Josh Rand, obrátil na Taylora s žádostí, zda by mu nepomohl s nějakými novými skladbami, na kterých zrovna pracoval. Taylora to zaujalo natolik, že společnou prací na novém materiálu strávila tato dvojka celý následující rok a půl. Během dokončovacích prací si Taylor s Randem uvědomili, že to, co společně vytvořili, sahá až ke kořenům původních STONESOUR a že by tak bylo jenom přirozené, oslovit bývalé spoluhráče, zda by neměli zájem obnovit činnost kapely.

 

Sejdeme se v Des Moines

Téměř 10 let od jejího vzniku a 6 let od posledního veřejného vystoupení se tedy původní členové sešli v městečku Des Moines. Nějaký čas uvažovali o změně názvu a padali nápady jako PROJECT X, SUPEREGO a nebo CLOSURE. Nakonec se ale všichni rozumně shodli na tom, že nejlepší bude ponechat si svůj původní název. "Jedinej rozdíl oproti minulosti je ten", říká Taylor, "že jsme ztratili strach utkat se s tím, co je dneska populární. Chceme zůstat věrni tomu stylu hudby, který jsme vždycky chtěli dělat a je nám volný, jestli se to někomu líbí a nebo ne. Být členem STONESOUR mě umožňuje realizovat styl psaní, kterej mám rád a kterej nemá nic společnýho se SLIPKNOT. Jsme melodickej hard rock s příměsí nové iniciativy!" A jací jsou STONESOUR ve skutečnosti? Těžkotonážní mašina, valící se rovnou vpřed a drtící vše, co jí stojí v cestě. Trocha tradičního hard rocku, špetka thrash metalu a spousta aktuální energie. O mix se postaral zkušený Toby Wright (KORN, TAPROOT, ALICE IN CHAINS, PRIMUS) a vtiskl kapele svůj charakteristický rukopis, hodně připomínající ten špinavý heavy zvuk grungeových part první poloviny 90. let. V úvodní skladbě "Get Inside" dokonce uslyšíte kytarové fígle, které jsou typické pro Zakka Wyldea. Ostatně společných bodů s jeho kapelou BLACK LABEL SOCIETY, by jste našli určitě víc. V písni "Cold Reader" se lehce mihnou dokonce arabské motivy a i ostatní skladby vykazují známky osvíceného pokroku. Corey Taylor se oproti SLIPKNOT snaží více zpívat než řvát a jde mu to překvapivě dobře. Pohybuje se od nelidského řevu, přes expresivní chraplák, až po intonačně čistý a na jeho poměry i vcelku kultivovaný pěvecký projev. Mohutně riffující kytara, těžké bicí, dunící basa a už zmiňovaný Taylorův vokál tvoří dohromady hutný, valivý zvuk, jež vám pořádně zvedne hladinu adrenalinu v krvi. Těžiště této party leží zcela nepochybně především v dravé energii a tvrdě útočné hře, přesto se však nespoléhají jen na tyto zbraně. Snaží se do toho všeho propašovat i nějaké ty melodie a zajímavější zvukové a instrumentální pasáže, takže celkový výsledek je barevnější a značně pestřejší, než je v tomto žánru obvyklé. Dokladem toho je např. téměř lyrická balada "Bother", s efektně naaranžovanými smyčci, jemným předivem kytarových tónů a absencí bicích, která se objevila na multiplatinovém soundtracku k filmu "Spiderman". STONESOUR jsou zemitější, pomalejší a mnohem víc heavy než SLIPKNOT, mají vyhraněnější cit pro melodie a větší zájem o náladu a atmosféru svých písní. Schází jim ta jejich zvrhlá agresivita, umanutá divokost a narcistní sebemrskačství. STONESOUR nejsou sice hudebně nijak zuřivě uchvacující, ani bůhvíjak kreativní, přesto představují celkem zajímavou alternativu fanouškům SLIPKNOT a řekl bych, že nejenom jim.

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky