Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


THE BLACK KEYS
Thickfreakness
FAT POSSUM/EPITAPH
Styl: dřevní blues Stát: USA 38:46
Rok: 2003


Potkali se v někdy na konci 90. let v městečku Akroh, stát Ohio. 22 letý kytarista Dan Auerbach a 21 letý bubeník Patrick Carney. Bělošské duo, které začalo hrát hudbu, na kterou černoši dnes už skoro zapomněli. Hudbu, která už vůbec neodpovídá současnému způsobu života. Černočerné blues s prastarými kořeny. Kytara drsná a syrová, jako ruce černého otroka, bicí jednoduché a přímé, jako rány bičem. Kytarista a zpěvák Dan Auerbach nasával atmosféru dřevního blues v díře jménem Green Ville, stát Mississippi. Přespával na podlaze maringotky černošského kytaristy Jamese "T Model" Forda a společně obrážely místní pajzly a putyky, aby poslouchali a nebo sami hráli to pravé, nefalšované blues, jaké dnes už prostě neuslyšíte. THE BLACK KEYS zní, jako nějaká reinkarnace MUDDY WATERSE, JIMMY HENDRIXE a HOWLIN´WOLFA, kteří jamují společně s JSBX a R.L. BURNSIDEM. Bubeník Patrick Carney hraje střídmě, úsporně, ale dokonale účelně, podobně jako Charlie Watts (ROLLING STONES) a nebo Russell Simins (JSBX). Auerbach zase s oblibou používá to, co kdysi JIMMY HENDRIX. Vokální linka běží souběžně s kytarovou a tvoří tak dohromady jakýsi duet, který se společně vznáší i padá. Jeho vokál je perfektně uvolněný, lehce zastřený, s dokonalým citem pro daný žánr. Ten chlap se měl narodit jako černoch. Absence baskytary (podobně jako u JSBX) vytváří velmi syrovou, autentickou a značně nervní atmosféru, která je tak typická právě pro tuto kapelu. Debutovali v roce 2002 albem "The Big Come Up", na kterém kromě obvyklé porce syrového blues předvedli také cover verzi skladby "She Said, She Said" od BEATLES. Toto jejich druhé album má o něco lepší zvuk a propracovanější aranžmá, ale jinak pokračuje přesně tam, kde to předcházející skončilo. Takové desky by měly vycházet jenom na vynilu a šťastný majitel by je cestou z obchodu musel povinně kopat po chodníku před sebou, aby dostaly tu správnou patinu. THE BLACK KEYS vlastně neudělali nic jiného, než že oprášili staré a už skoro zapomenuté tradice původního černošského blues a vdechli jim opět život. Dnes to sice působí trochu jako živý dinosaurus na Václaváku, ale je rozhodně fajn pocit to zase slyšet. Pro všechny, pro které je JSBX moc moderní a R.L. BURNSIDE moc černý.



Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky