Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


JIMMY PAGE / ROBERT PLANT
No Quarter Unleded
WARNER MUSIC 115 min
Styl: ethno rock Stát: UK
Rok vydání: 2004


Jistě si vzpomínáte na album "No Quarter", které duo Page/Plant vydalo už v roce 1994. Oživili na něm některé staré kousky marockými bubny a píšťalami a také přidali pár nových kompozic. Album bylo poněkud nevyrovnané, nové věci neměly tu sílu, ale právě staré osvědčené pecky v novém kabátě zněly mnohdy docela zajímavě. O rok později vyšel celý komplet pod stejným názvem na videu a najednou z toho byla senzace, protože až obrazový záznam společně s hudbou ukázal celý projekt v plné síle. Kdo si tehdy nesehnal video a měl štěstí, mohl tu a tam shlédnout zkrácenou verzi na hudebním kanále VH1. DVD maniaci se ale dočkali až nyní a tak s 10 letým zpožděním můžeme obdivovat toto legendární vystoupení, které se odehrává ve 3 různých prostředích. Tím prvním je skotská vrchovina, kde Page, Plant and comp. v klipovém formátu odehrají skladby "Nobody´s Fault But Me" a "When The Levee Breaks", které jsou však spíše průměrné. Tím druhým je Maroko, konkrétně Marakéš a to už začíná být zajímavější. Jamování na dvorku s místními bojs ještě není takový odvaz, ale skladba "The Truth Explodes" (na CD pod názvem "Yallah") je prostě pecka! Podvečer na tržišti v Marakéši, všude plno lidí, uprostřed davu Plant s Pagem, který má jen malé kytarové kombo, z něhož doluje jeden syrový kytarový riff pořád dokola, pod tím jede hypnotická ethno rytmika a nad tím vším se vznáší Plantův sférický vokál. Celá ta legrace je skvěle prostříhána se všedním životem na marockém tržišti, lidi se výborně bavili a atmosféra toho okamžiku byla uhrančivá a velmi sugestivní. Hlavní věci se ale začnou dít až v londýnském studiu LWT, kde Page s Plantem a svojí doprovodnou kapelou vystupují pro pár set šťastlivců společně s egyptským orchestrem, bubeníky z Marakéše a Londýnským Metropolitním orchestrem. Některé z předvedených skladeb jsou sice zajímavé, ale nijak nepřevyšují originály. To platí např. pro písně "The Battle of Evermore", "Wonderful One" a nebo "Since I´ve Been Loving You". Ale pak to začne. Skladba "Gallows Pole" se z poklidného intra pomalu rozjíždí až do velkého finále, razantní bicí to celé ženou vpřed a emoce stříkají až do nebe. Mezi kapelou vládne absolutní souhra, jakoby mezi nimi působilo něco nadpřirozeného. Druhým takovým vrcholem je pak skladba "Four Sticks", kde marocké bubínky udávají rytmus, Pageova kytara vytváří tlak, Plantovo znepokojivé kvílení buduje rostoucí napětí, které vzápětí uvolňuje velký marocký buben, který to svým obřím basem celé nakopne, přidají se smyčce a píseň se valí vpřed jako lavina úzkým údolím. Po jejím skončení sál exploduje nadšením. Tohle mě vždycky dostane, viděl jsem to už nejméně 100x, ale je v tom tolik emocí a muzikantského umu, že tomu musíte znovu a znovu podléhat. Prchavý okamžik božskosti zachycený v čase. Závěrečný "Kashmir" je pak kapitolou sama pro sebe. Skladba stejně slavná jako "Stairway to Heaven" se hypnoticky valí vpřed, egyptský orchestr, rocková kapela, maročtí bubeníci i ctihodní filharmonici se svorně vydali na cestu k nesmrtelnosti, filharmonikům se rosí čela, bubny chřestí, píšťaly kvílí, houslistkám svítí oči jako dervišům, violoncellistky pohazují vlasama a tváře jim jen žhnou, kytara bouří a ze všech se pot jenom leje. Kdyby už nikdo z nich nikdy nezahrál ani notu, tak jenom za tento výkon mají místo na hudebním nebi tutově zajištěné. Jako bonus jsou zde ještě 3 klipy ke skladbám "Black Dog", Most High a Moroccan Montage" a interview s Plantem a Pagem.



 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky